BEN - odborná literatura s.r.o. je kamenné a internetové knihkupectví specializované na technické knihy.
Reakce a připomínky čtenářů
- Na této stránce jsou zveřejněny všeobecné reakce a připomínky našich čtenářů (v rámci objektivity pozitivní i negativní) nemající přímý vztah k nějaké určité knize.
- Konkrétní dotazy a připomínky čtenářů včetně našich reakcí jsou zpravidla na stránce předmětné knihy – adresu najdete v tiráži každé naší knihy. Jedinečná internetová adresa knihy se vždy zadává ve tvaru http://shop.ben.cz/123456, přičemž šestimístný číselný kód představuje specifické objednací číslo knihy.
Všeobecné reakce na témata
- druh papíru
- formáty knih
- ceny knih
- termíny vydání připravovaných knih
- volné (nepotisklé) stránky uvnitř knihy
25. 2. 2004, V. V.
Dobrý den,
po nějaké době jsem opět zavítal do jedné z prodejen BEN,
konkrétně se jednalo o ZEOS s.r.o na Senovážném náměstí
v Praze, kde lze zakoupit knihy vydávané vašim nakladatelstvím. Chtěl
jsem se podívat, jaké tituly odborné počítačové literatury od doby, kdy
jsem učinil poměrně velký nákup knih z vašeho vydavatelství, jsou
nyní nabízeny. Při prohlížení jsem byl nemile překvapen mizernou
kvalitou papíru na který jsou snad všechny vaše tituly v současné
době tištěny. Jsou snad tyto drahé knihy vyrobeny z recyklovaného
toaletního papíru? Za takovou kvalitu ty nekřesťanské peníze nedám,
protože si myslím, že kniha by měla něco vydržet a nebýt jen na jedno
použití jako již zmíněný druh papíru. Nečekám, že mi odpovíte, ale
také nečekejte, že si od vás ještě někdy nějakou knihu koupím.
S pozdravem, V. V. (autor dopisu dosud nevyjádřil souhlas se
zveřejněním svého jména)
1. 1. 2005
Libor Kubica, redakce nakladatelství BEN – technická
literatura
Vážený pane,
děkuji za Vaši kritickou emailovou zprávu.
Teprve nyní jsem se časově prokousal k tomu (přestože jsem v práci cca 12 hodin denně), abych na ni dokázal fundovaně odpovědět.
Podobně kritická připomínka zazněla již 17. 1. 2003 z dopisu pana Petra Bannerta – viz níže na této stránce.
Tam si rovněž můžete přečíst moji odpověď z 31. 1. 2003.
---
Zde jsou vylíčeny některé výhody jeho použití:
---
Papír, který zmiňujete se jmenuje Volumen. Nejedná se ani o recyklovaný, ani o toaletní papír. Rovněž i Vaše poznámka, že je kniha na jedno použití, je nadnesená. Možná je pravdivá u jiných nakladatelů, kteří na tento papír tisknou a používají při vazbě horší lepidlo (takže se kniha po několika otevřeních rozpadne), ale to neplatí u nás, je to jen Váš dojem z papíru. Tento papír má negativní vlastnost, že není úplně bílý (na což jsou někteří lidé citliví) a některé dodávky tohoto papíru také při tisku „práší“, takže přetištěné fotografie nevycházejí zase tak kvalitně, jak bychom si představovali. Co se týče finanční stránky – u některých knih činil rozdíl cca 5 až 8 tisíc korun, to je také jeden z hlavních důvodů proč jsme ho zvolili. V posledních dvou měsících se však začínají ceny bílého ofsetového papíru a Volumen přibližovat. Rozdíl v několika posledních kalkulacích byl cca 2000 Kč, proto jsme tisk nových titulů zadali již na „lepší“ papír.
---
Papír typu Volumen jsme dosud používali pouze v některých našich knihách. Odhadem mohu říci, že v určité době to mohlo být (ve vrcholu) až ve 40 % naší produkce. Jak jsem již uvedl, tak na použití tohoto druhu papíru má vliv i typ knihy. Tj. tento papír se vůbec nepoužíváme na dražší tituly, které jsou vázané do tvrdých desek, kde je více fotografií, kde jsou barevné obrázky nebo kde jsou v obrázcích velmi drobné detaily apod. Jeho použití např. preferujeme do učebnic, které mají kratší dobu trvanlivosti vzhledem k zacházení (a nezmění to ani použitý papír).
---
Protože jsme zaznamenávali ohlasy, umístili jsme na našich stránkách veřejnou anketu http://www.ben.cz/ankety.htm ohledně používání papíru v našich knihách. K našemu překvapení bylo více hlasujících pro levnější papír, tj. tedy pro levnější knihy.
---
Možná je z Vašeho pohledu rozdíl 5 až 8 tisíc korun pro naše nakladatelství zanedbatelný. Bohužel, tak tomu není. Doslova zápasíme o každou korunu zisku. Každým dnem jsou finančně cítit negativní kroky české vlády (zvláště od počátku letošního roku), vliv Internetu, priority lidí (kteří nenacházejí v rodinném rozpočtu finanční zdroje na nákup odborné literatury), neustálé zdražování vstupů (zvyšující se ceny pohonných hmot a energií), stoupající platy zaměstanců atd.
---
Abyste měl představu o financích a o práci strávené na každé knize v našem nakladatelství, dovoluji si udělat následující srovnání.
Nejprve představím skupiny knih, které budu porovnávat
„Beletrie“ – kniha s minimálním počtem obrázků
„PC“ – počítačová příručka
„BEN“ – příručka z naší produkce (zpravidla pro obor elektronika)
Předpokládám, že všechny tři knihy mají shodný rozsah stran stejného formátu a stejnou vazbu.
Na pultech prodejen jsou přibližně za stejnou cenu pro koncového zákazníka (což mám ověřeno).
Práce strávená na knize v redakci:
(abyste si dokázal udělat představu o tom, kolik nás
v redakci stojí investice do zpracování knihy)
„Beletrie“ – 2 dny
„PC“ – 2 týdny
„BEN“ – 2 měsíce
Počet prodaných výtisků:
(abyste si dokázal udělat představu o tom, jakou cenu za tisk
máme šanci získat v tiskárně a jaký finanční přínos můžeme
očekávat podle prodaného množství)
„Beletrie“ – 5 tisíc
„PC“ – 2,5 tisíce
„BEN“ – 1 tisíc
Ještě si dovolím drobné srovnání se sousedním Německem.
Předpokládám, že kniha má opět shodný rozsah a shodnou dobu
zpracování. Práce na knize je časově zhruba stejná, což odpovídá
finančnímu přepočtu cca 4× více. V Německu zaplatíte za tisk
knihy obdobnou cenu jako u nás !!!, její prodejní cena je však 4×
vyšší !!! Tj. oni mají několikanásobně větší zisk než máme my. Proto
například němečtí nakladatelé (s nimiž spolupracuji) nechápavě
kroutí hlavami, jak si mohu dovolit vydat v licenci jejich knihu za
čtvrtinovou koncovou cenu oproti nim, resp. nevědí, jak jsem schopen to
finančně utáhnout. Pravda nejsme v Německu, ale chci naznačit tred,
jakým se vývoj cen odborné literatury bude ubírat a že není donekonečna
možné, abychom vydávali knihy na náš úkor. Ceny, které Vám již nyní
připadají vysoké, jsou teprve na začátku „finanční
spirály“. Osobně se snažím udržet ceny knih v rozumných
mezích, tj. aby cena odpovídala kvalitě zpracování a obsahu. Proto se mi
Vaše připomínka, že knihy stojí „nekřesťanské peníze“,
nezdá relevantní. Není možné, abychom srovnávali naše současné
příjmy a knihy byly stále k mání za „socialistické
ceny“. Bohužel ani já nejsem finanční kouzelník a každý, kdo si
bude chtít koupit „informace“ v ucelené podobě (knihu),
bude muset v budoucnu daleko více zaplatit.
---
Možná jste jeden z mála, kdo je ochoten dát za knihu více peněz
při požadavku na celkové lepší provedení knihy.
Podobný problém také svého času řešil časopis „Praktická
elektronika A Radio“, kdy sice většina čtenářů nechtěla, aby
se zvýšila cena časopisu, ale na tlak určitých jednotlivců a
inzerujících firem byli nuceni podstatně zvýšit cenu a udělat časopis
v barevném provedení.
---
Tak jako všechny obdržené připomínky, umístím i tuto naše
webové stránky. Pokud si přejete, abych neuváděl Vaše jméno, např. jen
monogram, budu to respektovat.
S pozdravem Libor Kubica
21. 5. 2003, J. Lábus
Vaše termíny vydaní nových knih, které zveřejňujete na internetu jsou
zřejmě úmyslně zmanipulované. Avizovat vydání knihy na podzim roku
2002 a postupně, tak jak plyne čas měnit datum vydání knihy na rok
2004 s nejvyšší pravděpodobností, že tento rok, také není
konečný je odporné. Zřejmě tak s mnohaletým předstihem počítáte,
kolik nasraných zákazníků se vám ozve a jak velký naklad knih máte
vytisknout. Gratuluji přiřadil jsem se také k této skupině
zákazníků. Uvedenou publikaci úmyslně neuvádím. Nehodlám vydavetelství
Ben hrát vola.
S pozdravem Lábus
21. 5. 2003,
Libor Kubica, redakce nakladatelství BEN – technická
literatura
Vážený pane,
děkuji za Vaši kritiku. Ta problematika posouvání termínů je docela
širší než si dokážete představit, zkusím Vám alespoň
v krátkosti nastínit některé problémy.
- Termíny odevzdávání rukopisů
Bohužel termíny odevzdávání rukopisů ovlivnit nemůžeme. Kdybyste mi napsal, o který titul se jedná, dokázal bych Vám přesně popsat problém, proč zrovna ten daný titul nevyšel tak jak měl. Např. autor slíbí dodání rukopisu do půl roku, ale po třech měsících mi napíše, že získal grant (na kterém je závislých několik jeho kolegů), že má vážně nemocnou manželku, že dostavuje barák, že musel změnit zaměstnání,… a tak bych Vám mohl vyprávět desítky osobních příběhů. Když se na autora „rozzlobím“, tak už ten rukopis nikdy neuvidím. Proto jsem rád, když autor ten rukopis dokončí, třeba i s dvouletým zpožděním. Autorské dílo je totiž ze zákona NEVYMAHATELNÉ. Do Nakladatelské smlouvy nemohu dát nějaké penále nebo něco podobného, neboť jednak to nejde (ze zákona má autor nárok na odměnu – nyní v Německu dokonce na to vyšel zákon, který stanoví minimální mez 10 %) a jednak bych navíc toho autora odradil úplně. Termíny tedy na našich webových stránkách posouvám podle toho, jak mi to autoři slibují. A to si tam dávám ještě velkou rezervu.
- Má pracovní vytíženost
Kromě toho, že jsem spolumajitel firmy (řeším provozní problémy firmy) zodpovídám za nakladatelství – pracuji jako šéfredaktor, lektor, recenzent, korektor, autor, programátor, designér, grafik, inzertní manažer, zadavatel inzerce do časopisů,… Do toho nám odešel loni ke konci roku správce sítě a když jsem se navíc této aktivitě rozhodl věnovat sám, zjistil jsem, že počítačová síť byla tak zanedbaná, že provoz byl před kolapsem (ten se skutečně v prosinci 2002 v předvánočním období dvakrát stal). Takže sám nyní jsem docela „odpočatý“ po šesti měsících pracovního vytížení (cca 10 až 14 dodin denně).
- Peníze a doba
Je pryč doba, kdy jsme si na vydání knihy mohli dovolit vzít externisty (aby to rychleji šlo). Již neprodáme tolik odborných knih jako před dvěma lety (podobně na tom je většina živnostníků v našem okolí). Důvod: lidé netouží tolik po vzdělání, protože všechny peníze utratili v hypermarketu a za kredit do mobilu. A proč o tom mluvím – tím se do oběhu peněz naší firmy nedostává totik peněz kolik bychom si představovali. Takže děláme co můžeme a co stačíme. Možná, kdybych propočítal finanční stránku věci pořádně, tak bych asi měl zavřít firmu, protože by výnosy z úroků v bance byly vyšší. Ale já chci vydávat technické knihy, vědom si úskalí, které je s tím spojené. Moc dobře si totiž pamatuji předlistopadovou situaci, kdy nebylo prostě NIC. Abych nelhal – bylo, ale vydání knihy trvalo čtyři roky, pořádné knihy vyšly tak dvě za rok, my jich vydáme dvacet až třicet za tu samou dobu s desekrát menším počtem zaměstnanců. Zkuste se jen zamyslet nad tím, proč nevznikla v naší republice jiná firma podobného zaměření. Protože to nikdo dělat nechce. Tím, že jsem elektronik a po nocích doma vymýšlím různé konstukce, mám k tomu blízký vztah a tak to vše dělám v podstatě dobrovolně jako součást celoživotního vzdělávání za minimální mzdu.
S pozdravem Libor Kubica
12. 3. 2003, Jiří Buben
Vážené nakladatelství BEN,předem Vám musím vyslovit své uznání za práci, kterou se zabýváte a která, dle mého názoru nemá v naší republice obdoby. Tak velkou a rozsáhlou nabídku technické literatury co nabízíte Vy, je dar z nebes pro amatéry i profesionály.
Bohužel jsem na Vašich internetových stránkách i v tištěném katalogu nenašel žádnou publikaci zabývající se návrhem a problematikou třífázových transformátorů pro energetiku a také problematikou a návrhem transformátorů svařavacích pro obloukové svařování jak klasické tak v ochrané atmosféře. Zajímalo by mne, zda takové publikace existují a zda se dají u Vás sehnat, nebo zda uvažujete o vydání knih uzabývající se touto problematikou.
Velice děkuji s pozdravem Jiří Buben
20. 2. 2003,
Libor Kubica, redakce nakladatelství BEN – technická
literatura
Pane Bubne,
zkusím se zeptat autora knihy Transformátory a cívky (obj. číslo
120926), zda nějak neporadí. Jinak děkuji za tu pochvalu a jsem rád,
že se nám to daří naplňovat. Spatřuji v tom své poslání.
5. 2. 2003, Aleš Peroutka
Navrhuji nakladatelství BEN, aby zavedl jednotný formát své literatury. Současný stav působí v knihovně poněkud chaoticky. Každá kniha je jiná. Vypadá to, že tiskárna neumí nastavit stroje. Jedná se často o několik mm. Vypadalo by to lépe.
20. 2. 2003, Libor Kubica, redakce nakladatelství BEN – technická literatura
Pane Peroutko,děkuji za Vaši připomínku. Kdysi, když jsme začínali, zvolili jsme formát 158×220 mm v měkké vazbě. Pak však vlivem doby jsme vydali pár knih vázaných. Do toho přišlo pár učebnic, kde jsme hlavně z důvodu ceny zvolili formát menší A5, tj. 145×205 mm. V tiskárnách, ve kterých jsme tiskli byl papír na tento formát opravdu výrazně levnější, nehledě na formát strojů, kterými tiskárny v té době disponovaly (resp. ty tiskárny, ve kterých jsme tiskli).
Také podklady na několik knih z počítačové branže, ale i z elektroniky, byly dodány s velkými tabulkami či nějakou netypickou grafikou a tak jsme zvětšovali formát knih, kam až to šlo, tj. na rozměr 160×230 mm. Zde je také momentálně efektivita při tisku největší, odpad jsou řádově procenta, tuším 4 až 7 %. Pro mikropočítačovou techniku a také pro další elektropříručky se tedy stále snažím držet 158×220 mm. Avšak jak jsem již zmiňoval, někde to nešlo „lámat přes koleno“ – např. edice knih „Udělejte si z PC“ nebo „Práce s mikrokontroléry…“. Ten centimetr na výšku pomohl někde zmenšit rozsah knih (počet stran) a tím tak trochu snížit koncovou cenu.
S pozdravem Libor Kubica
17. 1. 2003, Petr Bannert
…měl bych jednu připomínku, která se týká papíru na kterém je kniha tištěna. Myslím si, že knihy vydávané u vašeho nakladatelství si nezaslouží tisk na takovém papíře, nehledě na to, že i mně jako zákazníkovi, který vám fandí, toto vadí. Vím, že cena papíru na trhu roste, ale první výtisk této knihy a spousta dalších knih, které vydáváte jsou vytištěny na podstatně lepším papíře…
31. 1. 2003, Libor Kubica, redakce nakladatelství
Vazeny pane Bannerte,teprve nyni jsem se dostal k tomu, abych fundovane odpovedel na Vasi vecnou pripominku. Jsem zodpovedny za nakladatelstvi BEN – technicka literatura. Jsem rovnez zodpovedny za jakekoliv aktivity nakladatelstvi a rozhoduji i o pouzitem papiru, formatu, vazbe, recenzich apod.
Plnobarvene knihy a knihy s tvrdymi deskami tiskneme samozrejme na bilem papiru. Ostatni (paperbacky) nechavam tisknout na papir zvany Volumen. A to z nekolika duvodu (nektere jsou i komercni), duvody nejsou razeny podle priority.
- Papir je o neco levnejsi a tisk knihy vychazi o neco levneji (o cca 6 az 10%), tj. neni to rozhodujici polozka.
- Kniha vypada opticky tlustsi a lide pak maji pocit, ze kupuji tlustsi knihu. Papir je tlustsi a navic mirne nadouva. Mnoho lidi, ac si to neuvedomuje, si nekoupi knihu, protoze jim pripada hubena (vytistena na bilem ofsetovem papire). Protoze jste se mi uprimne ozval, chci vam sdelit i nasledujici: nekteri lide si neuvedomuji, ze rozhodujici pro koncovou cenu knihy neni tloustka knihy (masa papiru), ale informace, ktere kniha obsahuje a prace vlozena do sestavovani knihy. Urcite si uvedomujete, jaky potencial „Vzorce“ predstavuje. Bohuzel, jak jsem jiz zminil, lide mene duchovne vyspeli muzou prohlasit: Za tech par stranek tolik penez nedam (a k memu smutku si to nenechaji vymluvit, s tim jsem se jiz osobne setkal). Je to to same, jako kdyby kupovali automobil na vahu zeleza. Protoze chceme prezit i dalsi ceskou vladu, jsem rad, ze takovy papir existuje. Kdyby existoval bily, mozna bych pouzil tlustsi bily papir, ale to nechci jeste z jinych duvodu, ktere uvadim dale.
- Pokud je kniha casto pouzivana, stranky se spini. Na bilem papiru jsou ihned videt otisky spinaveho prstu. Na tmavsim papiru nejsou otisky tolik patrne (nejsou tolik kontrastni).
- Tim, ze je mensi kontrast mezi plochou stranky (mezi papirem) a cernymi pismenky, jsou pri studiu knihy daleko mene namahany oci. Nejvice to poznate pri primem osvetleni. Jeden znamy, ktery jezdi do zahranici, mi nedavno doslova rekl: „To si piste pane Kubico, ze American by do ruky nevzal knihu vytistenou na bilem papire“.
S pozdravem Libor Kubica
7. 7. 2008, Libor Kubica, redakce nakladatelství
Musím konstatovat, že okolo roku 2002 byl rozdíl mezi cenou papíru Volumen a klasickým bílým papírem markantní. Nyní je již cca více než dva roky cena obou druhů papírů obdobná, proto jsme v naší produkci zcela přešli na bílý ofsetový papír.
13. 6. 2002, Marek Konvičný
Dobry den,nezlobte se ze otravuju, ale mam takovy napad, mozna se Vam bude hodit, nam – ctenarum by se hodil urcite.
Na Vasem webu mate seznam pripravovanych knih. Nebylo by spatne, kdyby Vasi ctenari a klienti mohli nektere knihy popostrcit (casove) svym zajmem o ne. Realizace by nemela byt obtizna. Me napriklad velice chybi knihy k mikroproc. Atmel (chystane knihy 8252, AVR, atd.). Problem je, ze cas leti, procesory se vyvíjejí stále novejsi a lepsi a nez se o nich vydaji knihy a nez se je ctenari nauci pouzivat, tak jsou uz minulost ;-(
S pozdravem
Marek Konvicny
7. 7. 2008, Libor Kubica, redakce nakladatelství
Množí se nám ústní připomínky čtenářů našich knih ohledně volných stránek v textu. Hledají v tom chyby a podezřívají nás z umělého navyšování rozsahu a tím i ceny. Dokonce se někteří snažili knihy reklamovat. Rád bych to vysvětlil.
Každá kniha se tiskne v archách zpravidla po 16 stranách (někdy po půlarchách, tj. po 8 stranách), ty se pak skládají na formát knihy (na několikrát menší). Např. pokud má kniha obsazených 153 stran, tiskárna nám jich dodá vždy 160 (160 : 16 = 10 archů). Proto se snažíme tyto stránky rozprostřít v knize, aby to mělo pro čtenáře nějaký smysl. Např. v knize se jimi lépe vizuálně oddělují kapitoly. Je tak alespoň umožněno psaní poznámek (k dané kapitole vždy na jedno místo) než krkolomně do textu, kde kolikrát ani není potřebné místo pro zapsání osobní poznámky. Volné stránky v knize vkládáme, jen když počet kapitol je přiměřený (cca do 10), jinak by to ztrácelo smysl. U některých objemnějších knih (cca 500 stran a více) jsou vizuálně oddělené kapitoly nutností. Cena papíru se podílí na ceně knihy jen minimálně (cca 5 až 8 %) – více ZDE, kde je uvedena cena za celkový tisk včetně vazby, nikoliv za papír.
Není snadné vyjít všem čtenářů vstříc. Sám si do knih poznámky dělám, ale jen obyčejnou tužkou.
