Milá paní Kateřino,
píšu proto, abych Vám poděkovala za Vaší knížku, prostě musím, ač si
obvykle výrazy vděku nechávám pro sebe. Nějakou "náhodou" jsem se
dostala na Vaše stránky a pak už jen valila pro knížku, dočíst, co
jsem na netu nenašla.
Oceňuju Váš pisatelský styl:), odvahu, upřímnost i moudrost a hlavně
mi příjde, že je to celé psané dost hodně pro mě... ne že bych byla ve
stejné situaci, ale prostě to sedí, některé "moudra" mě vyloženě
dostaly, byly psané jakoby přímo pro mě;)
A taky se kniha líbila mojí mamce, což jsem už ani nečekala, po
mnohých pokusech a snad ji díky tomu dostanu časem i na nějakou
akci....
A kromě poděkování mám ještě i dotaz na pokračování. Vyjdou? Teda
pokud vím, tak v BENu vyšla první kniha, na stránkách máte jen něco a já
jsem zvědavá dušička;)
Tak tedy DĚKUJI DĚKUJI DĚKUJI !!!
A přeju hodně sil a úspěchů na Vaší cestě....
Katarína,
ja už mám váš net ako drogu, stále si odopieram, nie, nie, nejdem čítať,
veď som si to už prečítala, ale nejde to:-)))
Je to úžasné, Boh vedel, prečo to treba písať,
ja sa tam vidím, som presne, trepem, skoro taká istá,
takto aj ja rozmýšľam a toto všetko viem....
je to úžasné, pár viet a ja sa tam nachádzam a spolu
riešime rôzne úlohy, aj ja som kričala: chcem žiť normálne!!!
A je to tak jednoduché a zároveň ťažké...
Ďakujem, som "nacucaná" ako komár:-)))
Je mi tak dobre, že niekto píše o sebe a sedí to aj na mňa...
Ešte raz ďakujem, stálo to za to, je to úžasne naplňujúce...
Prajem vám krásne chvíle :-) a idem zas čítať...