Recenzní posudek na knihu Jiří Dostál: Operační zesilovače
Kniha je velmi rozsáhlým vstupem do světa operačních zesilovačů s napěťovou zpětnou vazbou (VFA). Jejich problematice je věnována převážná její část – systematicky vybudovaný pojmový a modelový "aparát", popisující operační zesilovače i operační obvody pomocí nich konstruované. Tyto, dnes již klasické, modely jsou v dodatku B jednotným způsobem rozšířeny i na zesilovače s proudovou zpětnou vazbou (CFA). Vznikla tak velmi homogenní práce, která jednotným způsobem modeluje chování dvou nejzákladnějších zesilovacích struktur moderní elektroniky.
Kniha je rozdělena na dvě hlavní části: "Část 1 – Operační zesilovač"; "Část 2 – Operační obvod". Pominout ovšem nelze ani "Glosář", který velmi precizně (a v míře neobvyklé) definuje pojmy v knize používané. Velmi důležitý souhrn a pomůcku představuje pro uživatele knihy "Dodatek A – Souhrnné tabulky". Obsah dodatku B byl již zmíněn.
Část 1 je dále rozčleněna do tří kapitol (1. Základní pojmy; 2. Parametry operačního zesilovače; 3. Vlastnosti operačního zesilovače), které čtenáře uvádějí systematicky do problematiky operačních zesilovačů a blíže jej seznamují se zavedenými pojmy a modely. Hodné pozoru jsou v kapitole 3. články zabývající se konstrukčními úpravami jednotlivých stupňů operačních zesilovačů. Je demonstrována základní kolekce moderních obvodových řešení – v dnešní době již bez konkrétní návaznosti na jednotlivé typy zesilovačů – to není při dnešním sortimentu prostě možné. Každá kapitola je zakončena článkem "Shrnutí". Tuto část doporučuji k prostudování všem, i těm, kteří nebudou ochotni vždy pronikat za některé složitější modely. Je v nich to podstatné, esence, nachystané k přímému použití v praxi.
Část 2 je rozdělena do devíti kapitol (4. Ideální operační obvod; 5. Analýza reálného operačního obvodu; 6. Statické a dynamické chyby ve frekvenční oblasti; 7. Dynamické chyby v časové oblasti; 8. Vstupní a výstupní impedance; 9. Ofset; 10. Šum; 11. Stabilita; 12. Dobré laboratorní praktiky). Názvy jednotlivých kapitol jsou natolik výstižné, že dalšího komentáře asi není třeba. Vždy je zkoumán jednoznačně definovaný problém, vždy jsou učiněny odpovídající závěry. Každá kapitola je opět zakončena článkem "Shrnutí", ke kterému se vztahuje stejný komentář, jako byl uveden již dříve.
Dodatek A shrnuje v podobě osmi tabulek mnoho poznatků uvedených postupně v textu – a v textu jsou na tento dodatek rovněž přímé odkazy. Údaje zde uvedené mohou být pro pečlivého čtenáře dobrou pomůckou při řešení mnoha praktických problémů. Ovšem čtenáři méně pečlivému již toho tolik "nesdělí", určitá minimální příprava je pro jejich účelné využití nutná.
Dodatek B vlastně tvoří malou monografii o zesilovači s proudovou zpětnou vazbou (CFA). Je rozdělen do čtyř kapitol (B.1 Napěťová a proudová zpětná vazba; B.2 Neinvertující zesilovač; B.3 Kapacity zpětnovazební sítě; B.4 Ofset a šum). Vlastnosti CFA jsou vymezeny vůči zesilovači s napěťovou zpětnou vazbou, výklad je metodicky veden stejným způsobem jako dříve. Autor upozorňuje čtenáře na důležité rozdíly mezi CFA a VFA – jmenovitě na značnou opatrnost při zajištění frekvenční stability struktur s CFA.
Materiály obsažené v knize poskytují systematický a jasný výklad konstrukce a vlastností operačních zesilovačů s napěťovou i proudovou zpětnou vazbou. Popisováno je chování zesilovačů v různých operačních obvodech ("obvodových situacích"). Často jsou k dispozici přímé návody na to, jak některé problémy řešit, přičemž vodítkem mohou být články "Shrnutí" a údaje soustředěné v dodatku A. "Za tyto návody" ovšem sahá průzračná metodika, kterou autor čtenáři poskytuje. Metodika, která umožní konstruktérům i studentům posouvat jejich vlastní úroveň poznání i na nově se objevující zesilovací struktury, za hranice přirozeně vymezené okamžikem vydání – jak je tomu v této i každé jiné knize.
V Rožnově pod Radhoštěm, 6. 12. 2004
Doc. Dr. Ing. Josef Punčochář