Reakce čtenářů

Rozeberte si PC

30. 3. 2004, Radim Scholly
Dobrý den pane Kubico,
prosím Vás nevíte něco o panu V. Šedém? Na svých stránkách inzeruje fungující prodej, ale není si možné nic objednat.
Kniha je skvělá, díky. Jen mě překvapilo, že se objevila tak pozdě. Takových autorů by se našlo více, kteří by byli čteni, a kteří zůstávají stále nepovšimnuti.

S pozdravem R. Scholly

5. 4. 2004, Libor Kubica, redakce nakladatelství BEN - technická literatura
Pane Scholly,
přípravky pana Václava Šedého můžete zakoupit osobně přímo od něho na Radiojarmarku, který se pravidelně koná v v SOU v Praze 9 na Jarově (pořádá OK1KFX). Dříve to bylo poblíž Stanice techniků Vyšehrad - v ZŠ na Vyšehradě.


10. 10. 2003, Rudolf Purgat
Dobrý deň.
Dostala sa mi do rúk Vaša kniha "Rozeberte si PC", veľmi sa mi páči. Postupne si staviam všetky elektronické zapojenia avšak najviac sa mi pre moje účely hodilo zapojenie s integrovanými obvodmi 74hc00 a 4040. V knihe sa však píše, že z obvodu 74hc00 sa dá vyrobiť multivibrátor podľa príslušných obrázkov, ale ja som pre toto zapojenie žiadnu schému nenašiel. Preto by som Vás poprosil, či byste mi nemohli túto schému na multivibrátor s použitím obvodu 74hc00 zaslať e-mailom.

Inak ako píšem vyššie, kniha je super a dozvedel som sa zaujímavé veci, ja sám staviam robotkov, avšak z mikropočítačom od ATMELu a chcel by som tento mikropočítač nahradiť pamäťou. Teším sa na ďaľšie pokračovania tejto knihy, keďže je v nej veľa vysvetleného bez zložitých matematických odvodení a tým je zrozumiteľná aj pre začiatočníkov. Ďaľším kladom je humorné rozprávanie skúseností autora, čo len prispieva k spopularizovaniu elektrotechniky. Ja sám som mal spolužiakov, ktorých zaujímala len krčma alebo injekčná striekačka.

Preto autorovi želám veľa dobrých nápadov, síl a chute k písaniu ďaľších pokračovaní.

10. 10. 2003, Libor Kubica, redakce nakladatelství BEN - technická literatura
Pane Purgate,
v knize tyto obrázky nejsou. Je možné spojit vstupy A a B u obvodu 74HC00, abyste z každého hradla vyrobil invertor, ze kterého je pak snadné vytvořit multivibrátor. Inspirací může být např. obr. 4.10, 4.11 na str. 98, 99, kde je to sestavené z obvodu 7404.

Další inspiraci můžete hledat v naší knize Číslicová technika na str. 87 až 89.


24. 1. 2002, Petr Merkl (Náchod)
Vážený pane Šedý,
Včera 23. 1. 2002 jsem si koupil Vaši knihu "Rozeberte si PC" a můžu říci, že mně "chytila" hned od samého začátku. Nejlepší na tom je, že jsem na ni narazil úplnou náhodou, což je velká škoda, neboť si zaslouží podstatně lepší místo než v zaprášeném koutě regálu v knihkupectví.

Jsem mladší než Vy, ale také mne se dostala do rukou v útlém mládí na základní škole knížka "Zápisky budoucího elektrotechnika" a od té doby jsem už věděl co bude mým životním povoláním. Rád vzpomínám na první pokusy s elektromagnety, pokus udělat "věčný článek" (byl ukončen už ve stadiu příprav z důvodu "rodičovské domluvy") a spousta jiných pokusů, u kterých vždy předcházelo ono zvláštní vzrušení z objevování. S přibývajícím věkem na střední škole jsem chodil do antikvariátu (dělám to dodnes, protože lze objevit skutečné poklady) a hledal knížky z oboru, ve kterých není jenom jalové schéma a hora teorie, ale inspirace.

Vaše kniha to bezesporu splňuje a to je to hlavní. V dnešní době přesycení odbornou literaturou působí jako zjevení. V hromadě knih chybí ono těžko definovatelné a pojmenovatelné "NĚCO" co dělá danou knihu knihou. Troufám si říci, že to "NĚCO" je duše, kterou tam autor vdechne a pokud to myslí se čtenářem dobře, zapíše se mu trvale do paměti. Vy jste to splnil beze zbytku a já Vám velice děkuji. Moc jsem se u ní nasmál (například přesun materiálu ze sklepa A do sklepu B a sklepu C a následně přesun zpět do sklepu A), protože pár věcí už znám ze své bastlířské činnosti.

Vaše kniha zaujala čestné místo v mé skromné knihovničce a už se těším na případné pokračování.

s pozdravem Petr Merkl

27. 11. 2001, Jiří Zdrha
Vážení,
zakoupil jsem si knihu Rozeberte si PC autora Václava Šedého, ve které jsem se na závěr knihy v oddíle "Sortiment LPA" dočetl o některých předmětech, které bych si rád pořídil...

...jinak k obsahu výše uvedené knihy vyslovuji pochvalu a uznání. Je psána člověkem, který asi celý svůj plodný život zasvětil experimentování a "bastlení", při kterém získal řadu zajímavých a nikde nepublikovaných poznatků a zkušeností. Je dobré, že si tyto vzácné poznatky nenechal sobecky pro sebe a že je dal k dispozici ostatním zájemcům. Za sebe mu vyslovuji poděkování.

17. 10. 2001, neznámý návštěvník brněnského Invexu (pavilon A2)
No toto, každý si to skládá a on si to rozebírá!

13. 7. 2001, Pavel Štros
Potřebovat jsem si postavit akustický spínač podle vlastního návrhu. Nechtělo se mi kreslit a leptat plošný spoj. A tak, inspirován knížkou pana Šedého, vyzkoušel jsem konstrukci udělat na samonosné "papundeklové" destičce. Výsledek vidíte sami na fotografii, k níž není potřeba žádný komentář.
fotografie


9. 5. 2001, Ing. Petr Horský
Je velice dobré, že vedle různých učených návodů vychází i kniha, jejímž mottem by mohlo být "Hlavně se toho nebát". Některé historky přitom mají skutečně literární kvality, třeba ta na str. 86 dole. Její hrdina se zdá být dokonalou syntézou dvou vedoucích oddělení, které si stále živě pamatuji z běchovického výzkumáku.

4. 5. 2001, Robin Martinez
Dobrý den, jmenuji se Robin Martinez a koupil jsem si vaši knihu. Je opravdu úžasná.

2. 5. 2001, Ing. V. Vykročil
Přečetl jsem publikaci "Václav Šedý - Rozeberte si PC". Publikace ta informuje více o jejím autorovi než o interiéru počítačů. Relativně nejvíce informuje o provizorní montáži (7 stran textu) a místo druhé, á 6 stran textu, obsadily: měření teploty apod., pár slov o firmě LPA, a experimenty s paměťmi. I když publikace jazykovou úpravou neprošla (jak kamarád z opatrnosti uvedl), vzhledem k jazykové kultuře medií by námitky vůči autorově dikci byly hledanými. Nevadí mi pocit, že autor chová jakousi nevoli vůči akademicky vzdělaným (všechnu moudrost sežrali a teď jen tráví v obavě, by nějaký čin zažívání to nenarušil). Koneckonců nevole ta může být jen výrazem rozporu mezi sebehodnocením se autorem a docílenou seberealizací (titul inženýr není titulem akademickým, ale ze zákona jen označením stavovským). Vadí mi ale svařovačka PVC pytlíků. Ty tam jsou doby, kdy z měkčeného polyvinylchloridu, obchodně nazývaného igelit, byly hotoveny sáčky, či chcete-li pytlíky. Polyvinylchlorid byl dávno nahrazen polyetylénem, z něhož jsou hotoveny pytlíky, pytle, folie k plošnému zakrývání a některými markety gratis poskytované nákupní tašky (setrvačností nazývané igelitky). Přes námitky ekologů zůstává polyvinylchlorid, ať již měkčený (igelit), či nikoliv (novodur), stále průmyslově zpracovávanou hmotou (např.: izolace elektrických vodičů, linolea a desky a trubky z novoduru). Autor publikace o níž jde tvrdí, že je majitelem firmy, zabývající se výzkumem a vývojem v oboru chemie a speciální elektroniky. Ve výčtu právě citovaném je chemie jmenovanou na místě prvém.

Nechť autor publikace zkusí zapálit malý kousek odstřižený z tašky igelitky a přičichne. A nechť totéž zopakuje s kouskem PVC linolea. Linoleum je měkčený polyvinylchlorid. V minulosti čichová zkouška patřila k rozlišovacím zkouškám mezi umělými hmotami. V dnešní době ale výrobky z těchto hmot jsou zpravidla vyrobeny ze směsi několika různých umělých hmot. Potravinářská samoobsluha Norma, nacházející v holešovické tržnici (nazývané oficiálně pražská tržnice), nabízí kapesní svářečku folií,jak patrno z přiloženého výstřižku. Koupil jsem tu hračku (americký patent dle informace přilepené na svářečce samé). Až budu mít zase škvarky, koupím i baterie a pokusím se vyrobit pytlík. Polyetylénový. Asi přede dvěma roky byla, proti částce 200 Kč, nabízena stánkařkou holešovické tržnice kapesní svářečka folií, pracující možná na jiném principu než Normou nabízená, když ta dřívější byla sto svařit vrstvu až 16-ti folií (viděl jsem). Pro jiné starosti jsem se tehdy o tuto svářečku blíže nezajímal.

10. 4. 2001, Emanuel Šmejkal
Ta knížka je zajímavá.
Když velký Komenský psal svému chlebodárci de Gerovi vášnivé dopisy o své "Sličné machynce, vynálezu tom, který změní běh světa", bylo to z podobného soudku. Ona machynka možná neměla šanci na úspěch; kyvadlo, do kterého by dodával energii let andělů - Amosových pomocníků -se bohužel asi nestalo základem energetiky. Přesto mělo nesmírný význam.

Tím nemyslím jen to, že chlebodárce odkázal učiteli národů část dědictví - a výrobce zbraní, který půjčoval státům, tu i onde, aby se "kšefty hýbaly", měl jistě co odkazovat.

Mám na mysli především gyroskop a navigaci. Tu "machynku" u Komenského viděl Huyghens, a jeho syn dal lidstvu objev kyvadla. Teorii i praxi. Dodnes ještě některá letadla jsou navigována přístrojem, na kterém má - svým způsobem - zásluhu Komenský.

Málokdo má to štěstí, aby ho jeho učitel fyziky (nebo Komenský) inspiroval tak, jak to popisuje Václav. Jestli jste takové štěstí neměli, pak nezbývá než se spokojit s jeho knížkou.

Přečtete-li ji poprvé, získáte přesně ty pocity, o které autor usiluje. Přečtete-li ji poněkolikáté, možná vás napadne i něco o tom, že "ošahat" si něco zajímavého z techniky by nemuselo být nutně spojováno se zatracováním technických novinek. Ale kdyby to tu nebylo, už by to asi nebylo tak čtivé, jaké je.

27. 3. 2001, Pavel Štros
Vážená redakce, od autora knihy jsem dostal jeden výtisk. Protože se s panem Václavem Šedým znám již poměrně dlouho, dovolil bych si navrhnout novou titulní obálku. Měla by tam být zeď a na ní nápis...
kreslený vtip
Zároveň jsem si nějaké obrázky v knize upravil, takže se s Vámi o jeden chci podělit...
kreslený vtip
Jinak je to opravdu nádherná kniha, to bylo potřeba. Kdy bude pokračování?

26. 3. 2001, Ing. Bátrla Vladimír
Připomínky: Váš vděčný čtenář

22. 3. 2001, Tomikus
Zdravim,
predevsim bych chtel podotknout, ze me nesmirne zaujala vase knizka RPC, ktera zase jednou ukazuje tu techniku z lepsi stranky, vyborne a srozumitelne vysvetluje jevy a deje v elektronice dosud vysvetlene pouze velice neelegantni metodou. Mohl bych pokracovat s psanim chvaly jeste dlouho, nicmene, zda se mi, ze jsem objevil chybu, a to na strane 89, u vysvetlovani tech tzv. vah binarnich cisel. 2 na 8 by dle meho nazoru melo mit vahu 256 a ne 128, muze se zdat, ze jsem puntickar, ktery nema co delat a jenom opravuje a stoura. Tato chyba se vam muze zdat nepodstatna, ja nemusim mit pravdu a nebo mam zrovna blby vytisk, a pokud tomu tak je, muzete zcela s cistym svedomim hodit tohoto mejla do kose. Nicmene nez to eventualne udelate zvazte prosim jednu alternativu:

Ne vsichni lide chapou stejne vec stejne a cesta k poznani jde mnohdy obrovskou oklikou. Jsem studentem 2. rocniku SPSE. Na fyzice se stala zajimava prihoda vysvetlujici tento muj nazor: Jak to jiz byva, kazdym rokem tam mame nejake posluchace VS fakult pedagogiky, MatFyzu a podobne. Vetsinou jde o pomerne zajimavou zkusenost (brat s rezervou). Problem spocival v tom, ze jsme nafasovali nejakou zhruba tak triadvacitku a ta nam mela vysvetlovat geometrickou optiku, mikroskop, dalekohled atp. Pri kresleni schematu nejakeho mikroskopu se nam snazila tam vysvetlit nejake ohniskove blbosti a ze by to tedy melo jit nekam do nekonecna a nenacrtla to zcela presne (resp. pomerne tu, dle ni nedulezitou cast zprasila), kdyz jsem se zeptal proc to nejde do nekonecna a jak se teda objevi na tom oku. Nacez mi odpovedela, ze na tomto vykladu nesleduje tento problem. Takto se da moc hezky formulovat vyhybava odpoved, nicmene pochopeni celeho principu to znemozni. Pro me bylo v te chvili dulezite aby ten opticky konec byl vykreslen presne, nezkreslene. Predstavovalo to pro me pochopeni cele te problematiky, coz jsem zjistil, az kdyz jsem to detailne prostudoval doma. Nebo napriklad zase tam fabulovala s nejakym kurioznim zvetsenim, tak mi bylo podezrele jak to vzniklo. Ona opacila, ze se to da matematicky odvodit. Cely problem se vyresil, kdyz jsem pak v nejake vojenske radiotechnicke prirucce nasel vstupni dil optiky pro jakysi fotonasobic. Dulezite na ty sahodlouhy definaci byla jedna zakladni vec, ze ta definice koncila "...zaostreneho na nekonecno", tehdy mi cely ten princip byl zcela jasny, matematicke odvozeni odlisnost vzorecku od tech ostatnich atd. Chtel jsem tim vyjadrit, ze napriklad jsou lide kterym bude tahle binarni soustava delat problemy, budou sledovat vsechny stopy, vse jim bude zapadat dohromody a budou se pidit po dalsich voditkach, jak si tu vlastni teorii, jakysi vlastni obraz pochopeni problematiky dotvorit. V tom mohou padnout na tuto cast textu. Najednou se jim vsechnu muze zamlzit, veskere chapani veci musi vratit na zacatek a buduou predpokladat,ze nekde udelali chybu.

Je sice nejspis pravda,ze vetsina lidi nad tim ani nepovzdychne, preskoci to, mozna celou tuto TTL kapitolu. Chtel jsem na toto pouze upozornit,kdyby se nahodou do dalsich knih soupaly opravenky, coz vy v BENu delate, za coz patri obrovsky vdek, aby toto nebylo eventuelne prehlednuto. Domnivam se, ze autor se snazil vyjadrit ze do osmibitoveho registr jde zapsat 256 kombinaci, a ze posledni bit ma hodnotu (vahu) 128 a sel od jednicky a ne od nuly (coz se mi mimochodem taky stava).

Mimochodem to s tou rentgentkou sem taky zkousel a fungovalo mi to jakz takz, s vysledky stridave oblacno az zatazeno. Navic jsem to zkousel s PICama OTP a tech jsem obvykle nemel dost na to abych moh dosahnout statisticky vyznamneho vysledku. Prestal jsem to pouzivat, kdyz jsem se dozvedel o FLASHovejch verzich PICu (16F84).

Hodne uspechu preje, Tomikus

28. 6. 2001, Václav Šedý (autor knihy)
Předem všem děkuji za napsané reakce. Nejhorší věc pro knihu je, když zůstane bez odezvy. Pokud nechcete psát do redakce, nemáte přístup k internetu, a nebo mi chcete napsat něco, co by neprošlo korekturou redakce, pošlete mi to klidně v obálce na adresu firmy LPA, uvedenou v závěru knížky. Pokud máte důvod, anebo si myslíte, že výdaj za známku už na mne nebudete plýtvat, protože si to nezasloužím, uvedte na obálku čitelně, že poštovné hradí adresát. Právě takové reakce mne nejvíce zajímají.

Před několika tisíci lety stál na pobřeží Řecka starý muž, a kreslil si do písku hůlkou kruhy. Přišel k němu římský voják, a protože se k němu učenec nechoval přívětivě, dokonce se mu snažil rozkazovat, aby se nedotýkal jeho kruhů, prostě ho perforoval mečem. Po učenci zůstala takzvaná Pythagorova věta. Za více než dva tisíce let stojí na této větě postavena špičkou dolů fantastická pyramida matematicko fyzikálního šrotu, a na vrcholku poblikává nakřivo poutač Einsteinovy teorie relativity. Když se člověk zamyslí, jak to, že když jde skrz třeba čtverec v pravoúhlých úsečkách, je jeho dráha, ať jsou tyto úsečky sebekratší, stále rovna součtu stran, ale když se jednou vydá po úhlopříčce, je dráha rovna součtu čtverců pod odmocninou. Vymyslí si proto třeba limity, derivace, diferenciální počet... ale kvadratura kruhu nejde, mnohé integrály nemají a nebo naopak mají spoustu řešení, začneme-li se vrtat třeba ve složení vody zjistíme, že vod je více...

Ten starý muž měl štěstí, protože asi zemřel dříve, než se mohl přesvědčit o svém omylu... Ale to je jen moje fantasie, promiňte mi to... Kdybyste měl zájem, tak mi o tom něco napište...

 


www.ben.cz