Recenzní posudek

Umělá inteligence v problémech globální optimalizace

20. 3. 2002, RNDr. Vojtěch Křesálek, CSc.

Recenze na knihu Ivan Zelinka: Umělá inteligence v problémech globální optimalizace

V posledních několika desetiletích nedošlo k převratným objevům či vynálezům, které by podstatným způsobem měnily technické možnosti lidstva. Souvisí to s tím, že ačkoliv v duchu romantické tradice 19. i první poloviny 20.století a opojení ze schopností technických vynálezů ovlivňovat život lidí a z glorifikace těchto objevitelů, neustále hledáme revoluční změny a tomu odpovídající hrdiny. Dobře se o takových událostech píše. Podíváme-li se poněkud kritičtěji na daná období vidíme spíše úporný pomalý empirický postup a spoustu drobných zlepšení, která vedou od prvních nemotorných a nespolehlivých automobilů k současným a od prvních letadel vyžadujících notný díl odvahy k současným leteckým prostředkům. Celý tento mohutný inovační proces je podstatnou měrou urychlen zavedením informačních technik a strojů, především stolních počítačů. Jejich velká výpočetní rychlost a dostupnost urychlila inovační cykly v průmyslu v rozsahu někdy až zbytečném o čemž svědčí celá oblast reklamy a módy směřující k nadbytečnému konzumu.

Inovace vyžadují optimalizovat konstrukce či způsob organizace činností obecně. A zde se objevuje nová technická disciplína - umělá inteligence. Její název je sice trochu novinářský, nicméně se zažil a používá se. Jelikož se jedná o velmi rozsáhlou oblast autor recenzované knihy se rozumným způsobem zaměřil na její část, kterou se úspěšně profesionálně zabývá a to na otázky globální optimalizace.

Nutno poznamenat, že optimalizovat lze struktury či procesy v blízkém okolí rovnováhy, to znamená v nepřítomnosti velkých fluktuací daleko od bifurkačních jevů. V tomto případě existuje možný matematický popis a tedy algoritmy, s kterými lze zacházet při optimalizační proceduře. Ačkoli svět je složen ze zvláštní směsi náhodného a deterministického, kde jedno prolíná druhé, existují oblasti, kde naše současné, klasické matematické popisy jsou použitelné. Lze předpokládat, že právě v této oblasti v současnosti vzniká nový matematický aparát, který sice ne vždy je rigorózně matematicky dokazatelný, nicméně funguje a je používán, ač na svou matematicky přesnou analýzu ještě čeká.

Předložená kniha uvádí čtenáře do velmi zajímavé z hlediska aplikací i velmi inspirativní z hlediska vědy oblasti aplikované matematiky. Je psána přístupnou formou, vyhýbá se schématu definice - věta - důkaz, a vždy uvádí důvod, proč se daný problém řeší. Publikace je psána uvolněně, ale zachovává dostatečnou přesnost a obsažnost výrazu. V knize je uvedeno mnoho příkladů ve formě obrázků a hodně odkazů na internetové stránky, kde hloubavý čtenář se může seznámit s problémem interaktivně blíže. Toto považuji za výrazný přínos knihy, že spojuje klasická a moderní media a interakce vypadá opravdu nadějně, jako tomu obvykle bývá při dotyku dvou koncepcí.

Ač autor v úvodu píše že se zaměřil pouze na dva algoritmy, lze říci, že kniha umožňuje širší vhled do problematiky a je inspirativní. Nicméně musím autorovi vytknout místy rychlý postup výkladu, kde předpokládá určité čtenářovy znalosti za samozřejmé, což nemusí u takto nově a dynamicky se vyvíjející disciplíny vždy platit. Při pečlivém čtení však potřebné informace v knize najde.

Podle mého názoru se jedná o dobře a užitečně napsaný úvod do problému.

Ve Zlíně 20. března 2002

RNDr. Vojtěch Křesálek, CSc.
Ředitel
Ústav řízení technologických procesů
Fakulta Technologická
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
577 543 212 (sekretariát)
email: kresalek@ft.utb.cz

 


www.ben.cz